Stravenky podle zákoníku práce: Co potřebujete vědět?

Stravenky a zákoník práce

Zákoník práce upravuje poskytování stravenek v § 236 a 237. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout zaměstnanci stravenku, pokud odpracuje směnu delší než 4 hodiny a nemůže si vzít během ní přestávku na jídlo v délce alespoň 30 minut. Stravenka slouží k zajištění teplého jídla během pracovní doby. Zaměstnanec si za ni může koupit hotové jídlo nebo potraviny v restauracích a obchodech, které stravenky přijímají. Hodnota stravenky se liší, ale zaměstnavatel může hradit až 70 % ceny stravného, maximálně však 55 % z ceny stravného vyhlášeného pro daný kalendářní rok. Zbytek ceny si doplácí zaměstnanec. Stravenky jsou oblíbeným zaměstnaneckým benefitem, protože představují daňově uznatelný náklad pro zaměstnavatele a zároveň osvobozený příjem pro zaměstnance. Zaměstnavatel si může vybrat z různých typů stravenek – papírové, elektronické karty nebo mobilní aplikace.

Povinnost zaměstnavatele?

Zaměstnanci v Česku si zvykli, že jim zaměstnavatel přispívá na stravování. Málokdo ale ví, že se nejedná o povinnost, ale o možnost, kterou firmám dává zákoník práce. Zaměstnavatel není povinen automaticky poskytovat stravenky nebo příspěvek na stravování. Zákoník práce pouze stanovuje podmínky, za kterých může zaměstnavatel tyto benefity poskytovat a zároveň si odečíst náklady z daní. Zaměstnavatel se může svobodně rozhodnout, zda a v jaké formě bude příspěvek na stravování poskytovat. Může zvolit stravenky, finanční příspěvek na účet, nebo zajistit stravování přímo na pracovišti. Důležité je, aby zvolený způsob byl pro zaměstnance výhodný a splňoval zákonné podmínky. V případě, že se zaměstnavatel rozhodne benefity v podobě stravenek nebo příspěvku na stravování neposkytovat, nemá zaměstnanec nárok se jejich poskytování domáhat.

Výše příspěvku na stravování

Zaměstnavatel může přispívat na stravování svých zaměstnanců, a to až do výše 55 % ceny jednoho jídla, maximálně však do 70 % stravného poskytovaného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Pro rok 2023 to znamená, že příspěvek na stravování může činit maximálně 108,40 Kč za jednu směnu. Zaměstnanec se na úhradě stravy musí podílet alespoň 45 %. Příspěvek na stravování může být poskytován v hotovosti, ve formě stravenek nebo v kombinaci obou forem. Stravenky jsou specifickým platebním prostředkem, který je určen k úhradě stravování. Zaměstnavatel si může zvolit, zda bude příspěvek na stravování poskytovat, a jakou formou tak bude činit. Poskytování příspěvku na stravování je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem a pro zaměstnance je příjmem od daně z příjmů fyzických osob osvobozeným.

Srovnání stravenek a finančního příspěvku na stravování

Vlastnost	Stravenky	Finanční příspěvek
Maximální hodnota osvobozená od daní a pojistného (2023)	180,20 Kč	180,20 Kč
Minimální příspěvek zaměstnavatele	55 % z hodnoty stravenky	55 % z hodnoty stravenky
Možnost využití	Pouze u vybraných smluvních partnerů	Libovolné místo stravování
Administrativní náročnost pro zaměstnavatele	Vyšší (objednávání, distribuce)	Nižší (výplata s mzdou)

Forma stravenky

Zákoník práce nedefinuje přesnou formu stravenky. Zaměstnavatel si tak může vybrat z několika možností, jak bude příspěvek na stravování poskytovat. Mezi nejčastější formy patří papírové stravenky, stravenkové karty a příspěvek na stravování připsaný přímo na účet zaměstnance. Každá z těchto forem má své výhody a nevýhody, a proto je důležité zvážit, která z nich bude pro daného zaměstnavatele i zaměstnance nejvhodnější. Papírové stravenky jsou sice stále rozšířené, ale jejich obliba postupně klesá. Je to dáno především jejich praktičností a také tím, že je s nimi spojena určitá administrativa. Stravenkové karty jsou modernější a pohodlnější variantou. Zaměstnanci je mohou využívat v široké síti restaurací a obchodů a odpadá jim starost s hotovostí. Příspěvek na stravování připsaný na účet je sice nejméně oblíbenou formou, ale pro některé zaměstnance může být nejvýhodnější.

Zákoník práce nestanovuje povinnost zaměstnavatele poskytovat stravenky, ale upravuje podmínky pro jejich daňovou uznatelnost.

Radomír Novotný

Elektronické stravenky

V dnešní době se stále častěji setkáváme s elektronickými stravenkami, které postupně nahrazují papírové. Zákoník práce se stravenkami zabývá v § 245, kde definuje podmínky pro poskytování příspěvku na stravování. Zaměstnavatel může poskytnout příspěvek na stravování v jakékoli formě, tedy i formou elektronických stravenek. Důležité je, aby hodnota stravenky nepřekročila 70 % horní hranice stravného, které platí pro zaměstnance na pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Pro rok 2023 je tato hranice stanovena na 108 Kč, maximální hodnota stravenky tak činí 75,60 Kč. Informace o stravenkách podle zákoníku práce dále upravují i další aspekty, jako je možnost uplatnění stravenek u smluvních partnerů, povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, nebo daňové hledisko. Elektronické stravenky přinášejí řadu výhod jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zaměstnanci ocení především jejich praktičnost a bezpečnost, zaměstnavatelé pak nižší administrativní zátěž a snadnější evidenci.

Použití stravenek

Stravenky, oblíbený zaměstnanecký benefit, upravuje v České republice Zákoník práce. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost poskytnout zaměstnancům stravování, a to buď přímo v závodní jídelně, nebo prostřednictvím stravenek. Stravenky slouží k úhradě stravování během pracovní doby a jejich hodnota se zahrnuje do daňově uznatelných nákladů. Zaměstnanec si za stravenky může pořídit hotové jídlo, potraviny, ale i ovoce a zeleninu. Zákoník práce stanovuje maximální hodnotu stravenky, kterou může zaměstnavatel poskytnout jako daňově uznatelný náklad. Tato hodnota se odvíjí od výše stravného pro zaměstnance na pracovní cestě. Zaměstnanec si hradí ze svého čistého příjmu pouze tzv. doplatek stravenky, tedy rozdíl mezi cenou stravenky a její hodnotou hrazenou zaměstnavatelem. Používání stravenek má pro zaměstnance i zaměstnavatele řadu výhod. Zaměstnanci získávají možnost levnějšího stravování a zaměstnavatelé mohou využít daňové zvýhodnění. Přesto je důležité dbát na dodržování pravidel stanovených Zákoníkem práce, aby nedošlo k porušení daňových předpisů.

Platnost stravenek

Stravenky, oblíbený zaměstnanecký benefit, podléhají pravidlům stanoveným v zákoníku práce. Platnost stravenek je jedním z důležitých aspektů, které je třeba znát. Zaměstnavatel je povinen hradit stravenky pouze za dny, kdy zaměstnanec odpracoval alespoň 3 hodiny. To znamená, že pokud má zaměstnanec kratší pracovní dobu, nevzniká mu nárok na stravenku. Zákoník práce nestanovuje maximální délku platnosti stravenek. Zaměstnavatel si tak může zvolit dobu platnosti dle vlastního uvážení, obvykle se však pohybuje v řádu několika měsíců. Důležité je, aby byla platnost stravenek jasně stanovena v interní směrnici, která upravuje poskytování stravenek ve firmě. Zaměstnanci by měli být s touto směrnicí seznámeni. V případě propadnutí stravenky z důvodu uplynutí doby platnosti, nemá zaměstnanec nárok na proplacení její hodnoty.

Zdanění stravenek

Stravenky, oblíbený benefit zaměstnanců i zaměstnavatelů, podléhají zdanění. Zákoník práce upravuje pravidla pro poskytování stravenek, ale nezabývá se přímo jejich zdaněním. Informace o zdanění stravenek nalezneme v zákoně o daních z příjmů. Zaměstnavatel může poskytnout stravenky jako daňově uznatelný náklad do výše 55 % ceny stravného, maximálně však do výše 70 % stravného poskytovaného při pracovní cestě. Tato částka je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob i od sociálního a zdravotního pojištění. Pokud zaměstnavatel přispívá na stravenky vyšší částkou, než povoluje zákon, je tato částka považována za zdanitelný příjem zaměstnance. Pro zaměstnance je tedy výhodné, aby hodnota stravenky nepřesahovala stanovený limit, aby se vyhnul placení daní z této části mzdy.

Stravenky u DPP a DPČ

Zaměstnavatelé nejsou povinni poskytovat stravenky zaměstnancům pracujícím na dohody o provedení práce (DPČ) nebo dohody o pracovní činnosti (DPP). Zákoník práce v § 108 hovoří o poskytování stravování pouze v souvislosti s výkonem závislé práce. DPP a DPČ jsou však dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, a proto se na ně tato povinnost nevztahuje.

Zaměstnavatel se ovšem může se zaměstnancem na DPP či DPČ dobrovolně dohodnout na poskytování stravenek. V takém případě by se mělo jednat o součást odměny za práci, která by podléhala zdanění a odvodům pojistného. Doporučuje se sjednat podmínky poskytování stravenek písemně, a to buď přímo v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr, nebo v samostatné dohodě.

Pamatujte, že informace uvedené v tomto textu jsou pouze obecného charakteru a nenahrazují odbornou právní pomoc. V případě konkrétních otázek se obraťte na kvalifikovaného právníka.

Kontroly a sankce

Zákoník práce sice upravuje oblast poskytování stravenek, ale nestanovuje žádné konkrétní sankce pro případ jejich nedodržování. Kontrolu dodržování zákona v této oblasti vykonává Státní úřad inspekce práce. V případě, že inspekce práce zjistí porušení zákona, může zaměstnavateli uložit pokutu. Výše pokuty se odvíjí od závažnosti porušení a může dosáhnout až 2 000 000 Kč. Zaměstnavatel se proti rozhodnutí inspekce práce může odvolat. Informace o stravenkách, včetně jejich hodnoty a podmínek poskytování, musí být zaměstnancům zpřístupněny. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o těchto skutečnostech písemně, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. Tyto informace musí být součástí vnitřního předpisu nebo pracovní smlouvy.

Výhody pro zaměstnance

Stravenky, neboli stravenkový paušál, přinášejí zaměstnancům řadu benefitů. Jedním z hlavních je finanční úspora. Zaměstnanci si mohou za stravenky pořídit obědy a další jídlo za zvýhodněnou cenu, jelikož část nákladů hradí zaměstnavatel. Tím dochází k efektivnímu snížení nákladů na stravování. Další výhodou je flexibilita. Stravenky lze využít v široké síti restaurací a obchodů s potravinami, což zaměstnancům umožňuje vybrat si jídlo dle vlastních preferencí a potřeb. Stravenky tak představují vítaný benefit, který oceňují zaměstnanci napříč obory.

Výhody pro zaměstnavatele

Stravenky, neboli stravenkový paušál, přinášejí firmám i jejich zaměstnancům řadu výhod plynoucích ze Zákoníku práce. Pro zaměstnavatele je důležitým aspektem možnost snížit si daňový základ. Poskytování stravenek je totiž daňově uznatelným nákladem. Zaměstnavatel si tak může odečíst až 55 % z hodnoty stravenky, maximálně však do výše 70 % stravného pro pracovní cesty trvající 5 až 12 hodin. Dalším benefitem je zvýšení motivace a loajality zaměstnanců. Stravenky jsou vnímány jako zaměstnanecký benefit, který zvyšuje atraktivitu firmy na trhu práce. Spokojenější zaměstnanci s pocitem, že o ně jejich zaměstnavatel pečuje, jsou pak produktivnější a loajálnější. Stravenky také firmám snižují administrativní zátěž spojenou s přípravou a výdejem obědů. Zaměstnavatel nemusí řešit provoz vlastní jídelny ani uzavírat smlouvy s restauracemi. Stačí mu pouze zajistit stravenky od vybraného poskytovatele.